Věrka Zajíčková, mladá maminka dvou dětí, je po mozkové mrtvici. Pracuje jako vedoucí Sokola Karlín a je aktivní sokolka. Vede i cvičení pro děti ve vedlejší vsi a v družině. Ve vesnici pomáhala zakládat komunitní školu. Část jejího domu využívá i malotřídka školy. V rámci sdružení ICTUS, sdružení lidí po mozkové mrtvici, jezdí na pobyty, kde pomáhá rozcvičit a rozplavat lidi se stejným hendikepem. Co ale ona sama? Jaké jsou její sny? Co by jí usnadnilo život? Pokusíme se Věrce zlepšit životní prostor a také poděkovat za všechny, kterým pomáhá ona
